Úvod > Tipy na výlety > Výlety do okolí Jilemnice

Výlety do okolí Jilemnice

Východní Podkrkonoší

Hostinné je městem zaměřeným na papírenský průmysl nacházející se v údolí Labe. Centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Zajímavostí je zámek ze 16. století, přestavěný v roce 1835 na papírnu zvanou „Labský mlýn“ nebo barokní františkánský kostel, přeměněný na Galerii antického umění se stálou expozicí odlitků antické plastiky. na zdejším náměstí si nelze nevšimnout dominanty Hostinného – dvou obrů na pozdně gotické radnici.

Bílá Třemešná sama o sobě je malebnou vesnicí, či spíše městem, s množstvím příjemných zákoutí. Nejvýznamnější památka se ale nachází za kopcem – přehrada Les Království na Labi. Patří mezi nejkrásnější a stavebně velmi pozoruhodné nádrže v naší republice, jde přímo o pohádkovou stavbu. Tento dojem navozuje architektura samotné hráze se stavidlovými věžičkami, a jejich nadsilničními klenbami se zastřešením z červených pálených tašek, ale i domek hrázného. Při pohledu od hráze proti proudu na pestře zbarvené lesy v okolí nádrže, pokud si odmyslíte stožár vysokého napětí, si připadáte spíše jako v malebném norském fjordu než u přehrady v srdci Evropy. Hráz byla postavena v letech 1910 až 1914, vlivem I. světové války byla uvedena do provozu až v roce 1919. Její význam spočívá v ochraně významného území před velkými vodami, protože zadržuje vodu stékající do Labe z velkého území Krkonoš. Právě v létě 1997 při katastrofální povodni na horním Labi, kdy špindlerovská nádrž Labská byla nucena vypouštět více než dvojnásobek stoleté vody, zachránila tato přehrada níže ležící obce od katastrofálních záplav a odlehčila dolnímu toku Labe. Přehradní hráz je 41 m vysoká a po hrázi vede silnice.

Silnice od hráze vede do nedalekého Dvora Králové nad Labem se světoznámou Zoologickou zahradou, patřící k největším a nejkrásnějším. Specializací zoo jsou africká zvířata, především kopytníci, šelmy, primáti a ptáci včetně řady tropických druhů. V létě je otevřeno tzv. Safari, které ve dvou částech – pěší a průjezdné autobusem – představuje tyto druhy v prostředí a společenství velmi podobném přirozeným podmínkám. Zvířata ostatních světadílů jsou umístěna v klasické části zoo, kde jsou v unikátních expozicích představována v prostředí svého přírodního biotopu, například les tygrů, savana gepardů, tropická řeka, živý korálový útes. Nejnovější expozice Ptačí svět a Vodní světy představí návštěvníkům nejen tropické ptáky, ale i savce, plazy, obojživelníky a ryby.

Ze Dvora Králové si můžeme na chvilku zaskočit ještě do obce Kuks a na zámek Kuks. Skutečný zámek hraběte Františka Antonína Šporka už ale nemůžeme navštívit. Byla jím budova, která byla nezvykle malá, stála naproti hospitálu a byla pro svůj stav stržena začátkem minulého století. Dnes je z tohoto zámku patrné jen kaskádové schodiště s proudící vodou. To, co je veřejnosti známé jako zámek, je ve skutečnosti hospitál. Stavba vyrostla začátkem 18. století na pravém břehu Labe. Základem je budova hospitálu, který sloužil pro starce ze Šporkova panství. Dominantou areálu je kostel Nejsvětější Trojice s rodinnou hrobkou. Byl postaven v letech 1707–1717 podle návrhu italského architekta G. B. Alliprandiho. Nezanedbatelnou je galerie plastik: 12 alegorií Ctností a 12 alegorií Neřestí od M. B. Brauna, vůbec nehodnotnější umělcovo dílo.

Po prohlídce Zoo a města Dvůr Králové nad Labem je vhodné překonat autem kopec a jet do městečka Miletín. Jen ten, kdo se důvěrně seznámí s krajem pod vrcholkem Zvičiny, pochopí, že jak Karel Hynek Mácha, tak Karel Jaromír Erben i Karel Václav Rais měli opravdové důvody, proč si tento kout východních Čech zamilovat. Pokud Vás zajímá historie, jistě Vás nadchne místní zámek s přírodně krajinářským parkem, nedaleko stojící kostel Zvěstování Panny Marie či zvonice a klášterní sklepy – památka na pobyt řádu německých rytířů. V Miletíně stojí původně barokní zámek, jenž byl po požárech empírově upraven a nyní je obklopen parkem o celkové rozloze přibližně 8,5 ha. Jako sladkou odměnu si jistě před pokračováním cesty neopomenete zakoupit místní specialitu – tzv. Miletínské modlitbičky, což jsou perníčky obdélníkového tvaru. Miletínské modlitbičky jsou chráněny ochrannou známkou od roku 1913 a již sedmá generace v cukrářské rodině Erbenů se dnes věnuje výrobě těchto perníčků.

Cestu zpět do Jilemnice lze realizovat jízdou přes kopec Zvičinu (671 m) dominující kraji, nazývaný též strážce bělohradské kotliny. Je to snadno přístupné a vyhledávané turistické místo s důležitou křižovatkou turistických cest. V blízkosti vrcholu stojí turistická Raisova chata, postavená v r.1904 na místě bývalého hostince. Z rozhledny chaty i z nezalesněných míst vrchu jsou překrásné výhledy na Krkonoše, Orlické hory, Podkrkonoší a Český ráj, za dobré viditelnosti i České středohoří.

[ nahoru ]

Směr jihovýchod z Jilemnice

Po průjezdu Studencem pokračujte přes Horka u Staré Paky směrem na Dvůr Králové nad Labem, ale po krátké chvíli odbočte vpravo na Pecku.

Pecka je starobylé, romantické městečko – skutečná perla Podkrkonoší, oblíbené letovisko a vyhledávané výletní místo, patrně nejstarší z celého okolí. Dominantou krajiny i obce je mohutný, malebný, zčásti zachovalý, středověký gotický hrad stejného jména, který se hrdě vypíná ve výši 462 m n.m. Vystřídalo se v něm 32 různých majitelů, z nichž mnozí jsou v historii význačně zapsáni. Delší dobu patřil hrad Přemyslovcům, za husitských válek byl v r.1432 obléhán Sirotky. Nejvýznačnějším majitelem hradu byl však český renesanční šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Všestrannost jeho vzdělání a pouhý výčet jeho činností nás naplňuje úžasem: byl politikem, diplomatem, cestovatelem, spisovatelem, malířem, básníkem, pěvcem, hudebním skladatelem, generálem dělostřelectva a ve své době byl také proslulý svými výkony sportovními. V minulých letech byla část hradu, tzv. Harantův palác, obnovena a zastřešena. V restaurovaném paláci hradu je vlastivědné muzeum a galerie sochařského díla prof. Bohumila Kafky. Zbývající část hradu je ponechána jako zřícenina. Pod hradem je nádherná vyhlídka do údolí.

Z Pecky se klikatými silničkami dostanete do dalšího významného města. Nová Paka je důležité průmyslové město s množstvím zajímavostí. Nejvzácnější stavební památkou ve městě je barokní klášterní chrám "Nanebevzetí Panny Marie" z počátku 18. století, návštěvníka překvapí svojí bohatou, umělecky cennou výzdobou chrámové lodi. V novorenesančním Suchardově domě s bohatou sgrafitovou výzdobou je dnes městské muzeum se zajímavými sbírkami. Roubené podkrkonošské chalupy, farní kostel na náměstí, hřbitovní kaple a dřevěný řecko-katolický kostelík, převezený z Podkarpatské Rusi, patří k dalším zajímavostem města. Pozoruhodná je jistě místní "Klenotnice drahých kamenů", která je umístěna v nové budově v blízkosti muzea. Její vzácná expozice dává na vědomí, že krajina Novopacka je známá svými nálezy drahých kamenů. Milovníci aut pak jistě znají Autogalerii V.I.T.V.A.R nebo autokrosovou trať ve Štikovské rokli.

Kousek od Nové Paky se tyčí vršek Kumburk se zříceninou gotického hradu stejného jména, založeného počátkem 14. století. Zřícenina je běžně přístupná a jsou odtud pěkné výhledy do Podkrkonoší a na Jičínsko, kam můžete s výletem pokračovat.

Lomnice nad Popelkou, přes kterou bychom se zase dostali zpět do Jilemnice, nabízí bohaté kulturní a sportovní vyžití. Najdeme zde doklady lidové architektury v městské památkové rezervaci Karlov, pozdně barokní kostel sv. Mikuláše z Bari, radnici ve stylu francouzské neogotiky, městské muzeum a oblastní galerii. Od počátku 19. stol. se zde vyrábí proslulé lomnické suchary, oplatky a kulatky.

Jičín neboli Město pohádek a také brána do Českého ráje. Turistika, horolezectví a cestovní ruch se zde rozvíjely už od přelomu 19. a 20. století. O popularitu Jičína se nemalou měrou zasloužili i spisovatel Václav Čtvrtek a malíř Radek Pilař pohádkami o loupežníkovi Rumcajsovi – na pohádkové tradice navazuje každoroční mezinárodní pohádkový festival. Mezi neopomenutelné při zmínce o Jičínu musíme zmínit, že z náměstí vybíhající tři hlavní komunikace byly dříve chráněné na vstupu branami. Do dnešních dnů se dochovala pouze brána Valdická, která dnes tvoří charakteristickou dominantu města. Novou turistickou a sportovní atrakcí je zrekonstruovaný a rozšířený aquapark, navazující na areál plaveckého bazénu. V historii hrál Jičín významnou úlohu: sídlo Albrechta z Valdštejna, který začal s velkorysou modernizací a přestavbou města v 17. století, později se v okolí i samotném městě při prusko-rakouských válkách bojovaly menší bitvy. Bitva, která se 29. června 1866 odehrála v okolí města a v samém závěru i v jeho ulicích, sice nebyla tak gigantická a zkázonosná jako ta u Sadové, ale vážně oslabila rakouské síly před rozhodujícím střetnutím. Vzpomínkou na krvavé střetnutí je nejen kbelnické Ossarium , ale i množství pomníčků roztroušených v okolí města i v Jičíně samém.

[ nahoru ]

Český ráj

Český ráj nabízí širokou škálu možností pro provozování aktivní turistiky. Nachází se zde rozsáhlá síť značných tras pro pěší turistiku a stezek pro cykloturistiku, skalní města jsou doslova rájem pro milovníky horolezectví. V Českém ráji naleznete i místa vhodná pro paragliding. Velké množství rybníků, řek a koupališť nabízí možnost koupání. Především ale zde najdeme mnoho hradů, zámků, zřícenin (Hrubá skála, Valdštejn, Kost, Panteon, Vranov, Trosky, Valečov, Frýdštejn, Humprecht, Hrubý Rohozec, Drábské světničky) a jiných turisticky zajímavých míst (např. Dlaskův statek, arboretum).

[ nahoru ]

Západní Krkonoše

Místní železniční dráha Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou je zasvěcenými nazývána Malý pojizerský Pacifik. Scenérie, které se ukazují cestujícím, opravdu stojí za to. Pojedete-li už z Martinic, budete moci hned po vyjetí vlaku z nádraží obdivovat nádherné panorama hor s dominujícím Žalým, které se na chvíli schová za stromy, aby po projetí vláčku Jilemnicí opět vystoupilo o mnoho blíž. Za Víchovou tvoří železný most přes řeku bránu do horského údolí Jizery, trať se občas schová do terénního zářezu v lese a vzápětí jedete po vysokém náspu či mostu nad řekou, nejen dětem se jistě bude líbit průjezd osmdesátimetrovým tunelem u Hradska. Vlak projíždí Poniklou a Jabloncem nad Jizerou a končí v Rokytnici nad Jizerou, odkud můžete pokračovat autobusem po silnici v jizerském údolíčku až do Harrachova.

Poniklá je malou ale hezkou obcí při hlavní silnici mezi Harrachovem a Jilemnicí. Její velkou zajímavostí je nově vzniklé soukromé Muzeum krkonošských řemesel manželů Pičmanových. První expozice hospodářských strojů a zobrazení dřívějšího života v Krkonoších byla otevřena v původní roubené stodole. Naleznete zde několik dalších ukázek řemesel, spolkové činnosti a slavné osobnosti a rodáky z Poniklé. Na své si zde přijdou i milovníci ručních prací, jsou zde vystaveny různé techniky zdobení textilu. Pro skupiny je možno zajistit předvádění řemesel. Výlet můžete spojit s exkurzí do vedlejšího závodu Rautis – výroba vánočních ozdob.

Jablonec nad Jizerou býval pro rozlišení od Jablonce nad Nisou (Německého Jablonce), ležícího prakticky za kopcem, nazýván také Jabloneček nebo Český Jablonec, v roce 1916 byl název obce změněn na současný a v roce 1971 byla obec povýšena na město. Z památek můžeme zmínit kostel sv. Prokopa, osmibokou hřbitovní kapli ve stylu lidového baroka nebo velké množství roubených stavení krkonošského typu.

Rokytnice nad Jizerou je zajímavé rekreační a sportovní středisko v Krakonošově království. Z Rokytnice jsou hory vždy v dosahu. Město leží v malebném údolí pod dominujícím hřebenem Studenova a Kotle (1435 m). V blízkosti je i pramen Labe a Huťský vodopád, historické osady, či další známá rekreační střediska.. V centru města najdete zajímavé architektonické dominanty – pozdně barokní kostel sv. Michala a zejména osobitá radnice z roku 1903, vystavěná v typickém germánském stylu.

Paseky nad Jizerou - typická horská obec díky své poloze, přírodním krásám a zachovalé lidové architektuře patří mezi vyhledávané rekreační oblasti. V obci je Památník zapadlých vlastenců, věnovaný památce písmáka a houslaře Věnceslava Metelky. Podává obraz životních osudů horalů 19. století a připomíná spisovatele K. V. Raise, který život v Pasekách zobrazil v románu Zapadlí vlastenci. Neopakovatelný půvab obce určuje původní lidová architektura, zejména roubené přízemní chalupy, z nichž mnohé jsou zapsány v seznamu kulturních památek. Nejcennější je stará škola z 18. stol., velká roubenka s výměnkářským přístavkem a Makovský mlýn. Architektonickou církevní památkou je barokní kostel sv. Václava se vzácnými rokokovými oltáři, při jižní kostelní zdi je situován hřbitov obehnaný velice originální kamennou zdí a skýtá nádherný výhled na panorama Krkonoš (historik umění V. V. Štech označil toto místo za hřbitov s nejkrásnějším výhledem).

Harrachov - jedno z nejvýznamnějších rekreačních středisek Krkonoš leží v kotlině při řece Mumlavě a jejich přítocích. Důležitým sedlem je Novosvětský průsmyk, kterým přes hraniční přechod Harrachov/Jakuszyce probíhá mezinárodní silniční tah E-65 a také železniční trať do Jelení Hory. Již na počátku 18. stol. zde byla založena sklářská huť, od r. 1754 patřící rodu Harrachů, která především na přelomu 19. a 20. století proslavila krkonošské sklářství po světě. Současná výroba na tradici úspěšně navazuje ve sklárně Novosad & syn, která nabízí exkurze do výrobních prostor. Přímo v objektu harrachovské sklárny je i historická brusírna skla a v blízkém Panském domě je sklářské muzeum. Neméně zajímavým shledáte jistě i nové Hornické muzeum s prohlídkou podzemní štoly a novou lesnicko-mysliveckou expozici muzea Šindelka. Seznámíte se zde s výrobou šindele, plavením dřeva na krkonošských řekách a řadou dalších zajímavých věcí. Výraznou přírodní zajímavostí v oblasti Harrachova je Mumlavský vodopád, v jehož blízkosti prudce tekoucí řeka vytvořila v korytě zvláštní mísovité tvary - obří hrnce.

[ nahoru ]

Z vysockého hřebene k Jizeře

Dnes budeme pokračovat výletem na severozápad, nebudeme však vymetat jizerské údolí, naopak (např. za použití autobusu) vystoupáme na vysocký hřeben s nádhernými scenériemi po obou stranách – na východě panorama Krkonoš, na západě Jizerské hory a při dobré viditelnosti snad i České středohoří – z Vysokého nad Jizerou pak sklenařickým sedlem přejdeme na příchovický vrch s rozhlednou a posléze vlakem sjedeme přes Tanvald do Železného Brodu, odkud lze pokračovat unikátní Riegrovou stezkou do Semil a pak autobusem zpět do Jilemnice.

Vysoké nad Jizerou – podle pověsti založil městečko Vysoké a hrad Nístějku uhlíř Havlas Pavlata (roku 1500 pronesl proroctví o osudech země České), jenž dovedl ochočeného medvěda na pražský dvůr a panovník jej odměnil krajinou nad Jizerou. Záznamy o městě se ale poprvé objevují už r. 1354. Vysoké leží 703 m n. m., vzdálenost od správních, hospodářských a kulturních center způsobila, že Vysocko žilo dlouho vlastním značně nezávislým způsobem života – romantická krajina a dramatické přírodní jevy („Vysočáci mají půl roku zimu a zbytek roku zejmu“) utvářely osobitý charakter zdejších obyvatel. Na kulturní tradici písmáků a zpěváckých a divadelních spolků navazuje spolek Krakonoš, od roku 1971 hostitel festivalu Krakonošův divadelní podzim. Vlastivědné muzeum je zaměřené zejména na místopis, atrakcí je velký pohyblivý betlém. Ve Vysokém byl založen v pořadí třetí SKI klub na území dnešní ČR – v roce 1903, krátce po jilemnickém a pražském. Významným rodákem je dr. Karel Kramář (1860 – 1937), významný politik, vlastenec a první předseda vlády Československé republiky.

Nístějka – zřícenina hradu z 1. pol. 14. století, který zanikl požárem v 15. století, se nachází poblíž obce Hradsko.

Sklenařice – široké a hluboké údolí na úbočí horského hřebene, které je chráněno okolními vrchy před horskými vichřicemi a otevřené jen úzkou průrvou k Jizeře, a ze strání nad údolím je na všech stranách vidět dalekou, modravou kulisu hor, jež tuto kotlinu rámuje jako mohutný, impozantní obraz horské přírody, připoutavší k sobě na první pohled zrak i srdce člověka. Opravdu to není nadnesené, platí to dodnes. Jméno obce připomíná, že se zde kdysi ve 14. století též vyrábělo sklo, hutě později zanikly, ale ves zůstala.

Rozhledna Štěpánka – na vrchu Hvězda (959 m) nad Příchovicemi. Bývala označována jako Rigi Jizerských hor – takový text kraloval po mnoho let ročenkám Německého horského spolku. Štíhlá, 24 m vysoká osmiboká věž z cihel a pískovce je posazená na kamenném neogotickém podstavci. Rozhledna byla otevřena roku 1892 a je právem považována za jednu z nejkrásnějších rozhleden v Jizerských horách, ne-li v celých Čechách.

Polubenská zubačka – unikátní horská trať v obtížných podmínkách vyžadovala při stavbě mimořádná technická řešení. Dnes obdivujeme romantické střídání tunelů a mostů, hlubokých zářezů i vysokých náspů, to vše zasazeno do panoramatu Jizerských hor a Krkonoš. Stroje na této dráze byly neméně výjimečné, ale původní řešení ozubnicí bylo nahrazeno adhezím. Doporučujeme nastoupit ve stanici Kořenov a odsud jet na Tanvald a Železný Brod, cestou tak nepřijdete prakticky o žádnou zajímavost tratě: ozubnicové úseky na sklonově náročných úsecích, bezmála kilometrový Polubenský tunel a jeho kratší kolegy, několik vysokých i nízkých, kamenných i železných mostů nad říčním údolím… Unikátní scenérie pokračují i při jízdě do Železného Brodu.

Riegrova stezka – vede po pravém břehu kaňonovitého údolí Jizery se smíšenými lesními porosty a geologicky cenným útvarem a spojuje Semily se Železným Brodem. Stezka je zčásti vylámaná ve skále, zčásti vede po 80 m dlouhé železné visuté galerii nad řekou. Technickou zajímavostí je na levém břehu Jizery série tunelů (o celkové délce 743 m) na železniční trati Pardubice – Liberec, a na pravém břehu 1,3 km dlouhý vodní tunel, přivádějící od jezu na Jizeře vodu k elektrárně pod Spálovem, kde stezka začíná.

[ nahoru ]

Horní Pojizeří

Nebudeme se toulat nijak daleko – pojedeme jen romantickým údolím Jizery do Semil, v Bystré navštívíme unikátní soukromé technické muzeum, v Semilech městské muzeum, pokocháme se vyhlídkou na kopci Kozákově a po prohlídce Bozkovských dolomitových jeskyní se vrátíme roprachtickým hřebenem zpět.

Technické muzeum Bujárek – svým způsobem ojedinělé soukromé technické muzeum najdete v bývalé továrničce v Loukově po přejetí řeky po zajímavém ocelovém mostě. Muzeum disponuje více než 2500 exponáty od fotoaparátů přes radiopřijímače až po automobily, a také rozsáhlým archivem technické dokumentace. Je to jedno z mála muzeí, které díky spojení s renovační dílnou nabízí něco víc než jen pouhé nehybné exponáty. V předválečné budově muzea můžete nasát atmosféru zašlých časů, a to nejen z vlastní expozice, ale i z prostředí a stylu, který mu vtiskl Pavel Bujárek. Vedle mnoha zajímavých exponátů zde najdete také příjemné posezení s občerstvením za stylové hudby třicátých let. Strávíte zde příjemné rodinné odpoledne v tichém a nerušeném prostředí a můžete tak uniknout všedním starostem a shonům.

Semily – město leží v rozlehlé kotlině při soutoku řeky Jizery s Oleškou na úpatí bájného, pověstmi opředeného Kozákova. Postihlo ho několik zhoubných požárů a proto se z historické zástavby mnoho nezachovalo. Kromě budovy muzea z roku 1760, hřbitovního kostela sv. Jana Křtitele a fary je nejcennější památkou mariánský sloup z roku 1738. Zámek ze 16. stol. byl po dvou požárech zcela přestavěn a je v něm sídlo Okresního úřadu. Semily jsou rodištěm nebo místem působení řady významných osobností. Na prvním místě je to nejvýznamnější český politik minulého století dr. František Ladislav Rieger, který se zde narodil jako syn mlynáře. V Semilech se narodil spisovatel a novinář Ivan Olbracht jako syn zdejšího advokáta, rovněž známého spisovatele Antala Staška. V roce 1994 byla v městském muzeu otevřena nová expozice Osobnosti Semilska, koncipovaná jako literární památník vycházející z písmáckých tradic Podkrkonoší.

Kozákov - nejvyšší vrchol Podkrkonoší (744 m) a díky značnému převýšení nad okolím (téměř 450 m od hladiny Jizery) nejvýznamnější krajinná dominanta Českého ráje. Na vrcholu je turistická Riegrova chata, nově vybudovaná rozhledna (48,5 m), z které je nádherný pohled na Krkonoše i Český ráj, a lyžařský vlek. Je součástí Ještědsko-kozákovského hřbetu z pískovců, jejíž součástí je i masiv Drábovny s komorou vytesanou do skal, pseudokrasová jeskyně Babí a tzv. Kudrnáčova pec. Na jihovýchodním úbočí se již od 16. století dobývají polodrahokamy – acháty, jaspisy, ametysty.

Bozkovské dolomitové jeskyně – krasové jeskyně pod Bozkovem u Semil. Jsou pozoruhodné především díky největšímu podzemnímu jezeru v Čechách a originální výzdobě stěn a stropů. Tvoří labyrint podzemních chodeb a dutin, uložených poměrně mělce pod zemským povrchem. Jejich charakteristickou a ve zpřístupněných jeskyních ojedinělou výzdobou jsou křemenné římsy a lišty, vystupující ze stěn a stropů. Některé dutiny jsou vyplněny i krápníkovou výzdobou, kterou tvoří vedle klasických útvarů i zajímavé excentrické krápníčky. Atraktivním zpestřením návštěvního okruhu jsou podzemní jezírka s průzračnou modrozelenou vodou. Bozkovské dolomitové jeskyně jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi na severu Čech – další se nalézají u Poniklé a ještě na několika dalších místech Krkonoš, ale přístupné jsou pouze speleologům.

Starý mlýn v Roztokách u Semil – starý potoční mlýn ("Klapáč") ve Fiedlerově údolí na Staroveském potoce s původním mlýnským zařízením ze 17. až 19. století a expozicí zachycující život ve mlýně.

[ nahoru ]

Střední Krkonoše

Namasírujte si svá lýtka, vydáme se na horskou túru po hřebenech Krkonoš.Přes Štěpanice půjdeme na Benecko a odsud Bucharovou cestou do Špindlerova Mlýna, Labským dolem vzhůru k prameni Labe a náhorní planinou Labské louky na Zlaté návrší, do Horních Míseček a pak zpět na Benecko, nebo přes Vítkovice a Jestřabí do Jilemnice.

Horní Štěpanice – vesnička v úzkém údolí. Horní Štěpanice ztratily statut města, když zdejší hrad v roce 1524 opustili majitelé. Kdysi zde bývaly železné doly, v Zákoutí i doly zlaté. Ruiny hradu jsou skryty v lese: zřícenina bašty a zbytků obranného systému. Část vlastního hradu je skryta v mohutném suťovém kuželu, který dává naději na další objevy, které jsou potvrzeny archeologickým průzkumem horního hradu. V obci samotné je několik ukázek cenné lidové architektury.

Benecko – rozlehlá obec s lyžařskými areály a koupalištěm. Jihozápadní orientace zajišťuje v jasných dnech dostatek slunce a proudění vzduchu zbavuje ovzduší škodlivin, svahy, lesy a louky nabízejí vynikající možnosti k lyžování, turistice, sběru plodů a k rekreaci. Pro nádhernou polohu obce na slunečném svahu vzniklo nářeční pojmenování Nebesko. Nad Beneckem se tyčí hora Žalý se dvěma vrcholy – Zadní Žalý (1036 m) a Přední Žalý (1012 m) s kamennou rozhlednou, nabízející neopakovatelný kruhový výhled. Je výhodným východiskem pro horské túry na hřebeny Krkonoš. Návštěvník může obdivovat výhled ze svahů Žalého a toulat se po zajímavých oblastech.

Horní Mísečky - jedno z vyhledávaných krkonošských turistických středisek leží ve výšce 1100 m. První bouda na Mísečkách byla postavena roku 1642. Přes Mísečky vede tzv. Masarykova horská silnice Hrabačov–Krkonoš, postavená v letech 1934–36 jako strategická silnice systému hraničního opevnění, jehož součásti jsou v Krkonoších velmi často k vidění.

Zlaté návrší - starší, ale velmi užívaný název pro Krkonoš. Jedná se o převážně holý a skalnatý hřbet mezi Kotlem a Medvědínem severně nad Mísečkami. Nejvyšším bodem jsou Harrachovy kameny (1421 m), kde jižní lavinový svah spadá do Velké kotelní jámy. Na vrcholu najdete Mohylu Hanče a Vrbaty – lyžařského závodníka a jeho přítele, kteří zahynuli při sněhové bouři 24. 3. 1913.
Pramen Labe – na Labské louce se nalézá prameniště největší české řeky (a druhé nejdelší v ČR). Skutečný pramen je skryt, ale KRNAP vybudoval vkusné prameniště s vyobrazením znaků měst, jimiž Labe na své trase z Krkonoš do Hamburku protéká. Směrem do Labského dolu se nalézá Labský vodopád se stavidlem na regulaci síly vodopádu. Blízká Labská bouda slouží jako hotel, restaurace a útočiště pro bloudivce hor. Labský důl samotný je přísně chráněný unikátní biotop, cesta s neopakovatelným kouzlem Vás dovede do Špindlerova Mlýna.

Špindlerův Mlýn – je jedním z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších horských středisek v ČR. Nabízí široké možnosti ubytování a přitom si stále zachovává charakter původního horského městečka. Lanovky na Medvědín a Pláň umožňují rychlý přístup na hřebeny hor, dále jmenujme pouze několik z oblíbených letních aktivit: turistika pěší i na horských kolech, paragliding, jízda na koních, minigolf, tenis, koncerty, plavání, jízda na loďkách... Z nejnovějších turistických lákadel jmenujme bobovou dráhu u hotelu Harmony na Bedřichově (délka 1400 metrů, 22 zatáček a tři tunely) a v zimě unikátní čtyřkilometrovou sáňkařskou dráhu ze Špindlerovky k Dívčím lávkám – nahoru Vás vyveze autobus, dolů svištíte sami. V osadě Labská se nachází i první přehrada na Labi, postavená roku 1911 jako prevence katastrofálních záplav, které do té doby často postihovaly horní tok Labe.

Vrchlabí – brána středních Krkonoš, jinak město techniky a sportu, s mnoha historickými památkami a velkým kempem, kluzištěm s půjčovnou bruslí, koupalištěm, vyhlídkovými lety, školou létání, atd. Za zmínku stojí zámek se čtyřmi věžemi (dnes sídlo MěÚ) a tři historické domy na hlavní třídě, kde sídlí Krkonošské muzeum s etnografickou výstavou a audiovizuální ekologická výstava Kámen a život, muzeum slouží jako hlavní informační centrum KRNAP.

[ nahoru ]

Východní Krkonoše

Nemůžeme vynechat ani horskou túru do východní části Krkonoš, která skýtá mnohé krásy a především tu jednu nejkrásnější – Sněžku, nejvyšší horu ČR.

Vyjedeme-li na Horní Mísečky a potom ještě výše na Zlaté návrší, můžeme se místo po přeplněné cestě k pramenům Labe vydat menší cestou podél Pančavského vodopádu k Sněžným jámám. Dále budeme pokračovat Cestou česko-polského přátelství a kolem Malého a Velkého stavu přijdeme až k Slezské boudě, nad kterou se tyčí majestátná hora, nejvyšší hora ČR, Sněžka. Sestoupit odtud do údolí lze buď pohodlně sedačkovou lanovkou do Pece pod Sněžkou a nebo jako správní turisté pěšky zpátky přes Slezskou boudu a Obřím dolem do Pece pod Sněžkou.

Pančavský vodopád – Od Horních Míseček nebo od Violíku, přes pramen Labe či Labskou louku se můžeme dostat až k Pančavskému vodopádu. Je nejvyšším stupňovitě spadajícím vodopádem v Krkonoších, voda zde padá z výšky 140 m v Labském dolu.

Sněžné jámy – polská státní přírodní rezervace dvou ledovcových karů o hloubce 215 m, ve kterých můžeme zahlédnout jezírka o hloubce do 1,5 m. Z vyhlídek nad Velkou Sněžnou jámu je krásný rozhled do Polska.

Cesta česko–polského přátelství – červeně značená hřebenová magistrála, vybudovaná v letech 1881–86. Spojuje východní Krkonoše se západními, vede od Pomezních bud, přes Sněžku a Špindlerovku, střídavě po českém a polském území až k Tvarožníku, délka 27,7 km. V letním období je velmi frekventovaná.

Dívčí a Mužské kameny – typické skalní bloky bizarních tvarů vznikly nestejnoměrným zvětráváním. Název Dívčí je prý podle mladé pastýřky, která nedaleko odtud zahynula a Mužské pak jako protějšek Dívčích.

Malý a Velký stav – z cesty česko-polského přátelství, která místy vede po polské straně Krkonoš, je i výhled na ledovcová jezera. Malý stav – hloubka až 7 m, Velký stav – hloubka až 25 m, rozloha 6,5 ha.

Sněžka – nejvyšší vrchol ČR (1603 m), z poloviny patří Polsku. Nejstarší budovou je rotundová kaple sv. Vavřince z r. 1681. Najdeme zde lanovku (čtyřmístné uzavřené kabinky) z Pece pod Sněžkou z roku 1949, s přestupní stanicí na Růžové hoře, dlouhou 3527 m.

Obří důl – tímto půvabným údolím se lze po příjemné, leč trochu strmé cestě stále z kopce dostat ze Sněžky do Pece pod Sněžkou. Zahlédneme vysokohorskou květenu i lavinový sráz vysoký až 600 m